Ten víkend jsem zůstala se dvěmi nejmladšimi dětmi sama doma. Ostatní odjeli na zimní kempování, které jsem popisovala v článku dříve. Chtěla jsem klukům trochu zvednout náladu a zabavit je, tak jsem se jich zeptala, co by chtěli na oběd, že mi můžou pomoci s přípravou. Naše žíravinky se nezapřely. Dostala se mi unisono odpověď: „PIZZU!“
Jednou za čas, proč ne? Snažíme se dětem vařit zdravá jídla, ale čas od času trošku ujedeme ;-D
Pizzu si ovšem museli odpracovat.
Příprava těsta byla legrace
Pro těsto na tři pizzy jsme použili tento recept:
- 500 g hladké mouky
- 250 ml vlažné vody
- 1 sáček instantního droždí
- 1 čajová lžička cukru
- 1 vejce
- 2 pol. lžíce olivového oleje
- trochu soli
Klukům jsem nachystala váhu, mísu a odměrku. Náš prvňáček a předškoláček už znají i větší čísla. Ingredience navážili jako profesionálové. Pak už jsme se jen dívali, jak kuchyňský robot zpracovává vláčné hladké těsto. Přikryli jsme ho utěrkou a čekali, až nakyne. Bylo to jak čekání na Ježíška. A ta nedočkavost. Pořád nakukovali pod utěrku.
Sugo domácí nebo kupované?
Během čekání jsme si přichystali domácí rajčatové sugo. Není to nic složitého. Kdysi dávno tento recept vznikl z nutnosti a používáme ho dodnes. Je to jen pár ingrediencí:
- 6 oválných rajčat – jsou více masitá, obsahují méně šťávy
- olivový olej
- sůl
- pepř
- oregano
Rajčata mí malí kuchaři umyli a opatrně nakrájely na čtvrtiny. Postupně jsme je v mixéru rozsekali tak, aby ve směsi byly malé kousky rajčat. Tady jejich práce skončila. Ke sporáku je zatím ještě nepustím. Rozsekaná rajčata jsem dala do hrnce, přidala jsem olivový olej, oregano, sůl, pepř podle chuti a nechala svařit do hustší omáčky.
Nejtěžší práce začíná
Vykynuté těsto jsem rozdělila na tři části. Každý jsme si začali tvořit vlastní pizzu. Kluci si rozváleli těsto, okraje potřeli olivovým olejem a střed domácím sugem.
Nahoru si dali, co kdo chtěl. Dala jsem jim na výběr:
- sýry – eidam, hermelín, niva
- vepřovou šunku nejvyšší jakosti
- paprikáš
Zdobení se jim moc to líbilo. Mladší si dokonce vyrobil obličej robota smajlíka (šunka – oči, hermelín – nos).
Všechny pizzy jsme dali do trouby vyhřáté na 180°C. Vytáhli jsme je, až když okraje byly dozlatova.
Kluci si celé dopoledne náramně užili. Na vlastnoručně upečených pizzách si moc pochutnali a ještě dlouho se tímto zážitkem chlubili.
Tipy
- instantní kvasnice vždy smíchám se suchými ingrediencemi a po té směs přidávám do tekutých po lžících
- těsto jsme nechali kynout v teple, protože bychom nevydrželi déle čekat. Vy ho zkuste dát kynout do ledničky. Trvá to sice déle, ale těsto je jemné a sametové. Vždycky si říkám: „Příště to už fakt dám do ledničky.“ Bohužel u nás jsme všichni netrpěliví a mlsní. Obávám se, že bych musela dělat těsto tajně, abych ho mohla dát kynout do lednice 😀
- zbytek omáčky si dejte zamrazit. Při dalším pečení pizzy se vám bude hodit nebo je také vynikající pod maso.